Oprava hřiště a tělocvičny by se měla chýlit ke konci, ale…

2 října, 2015 6:36 pm

   Vážení rodiče, vážení sousedé, zastupitelé, žáci, kolegové, tolik sledovaná a tolik očekávaná oprava školního hřiště a tělocvičny naší školy má velké problémy. Nyní je již jasné, že firmy, které stavbu provádějí, nebudou schopny do 15. 10. 2015, podle harmonogramu, vše dokončit a stavbu škole a obci předat.

Myslím, že by bylo užitečné shrnout fakta. Investorem, tím, kdo stavbu platí, kontroluje a dohlíží na kvalitu je Statutární město Brno pomocí svých organizací a firem. Odbor rozpočtu a financí magistrátu města Brna hlídá financování. Bkom a.s. je technickým dozorem investora. Škola je budoucím uživatelem a majitelem bude městská část Brno-Židenice. Škola i obec jsou v této situaci v roli zoufalých diváků, kteří sice volají o pomoc, ale moc to neznamená.

Několik let se ne snadno projektovalo. Od původního projektu vestavby sportovní haly do dvora školy bylo z mnoha rozumných důvodů upuštěno. Celý projekt byl tedy přejmenován a přizpůsoben potřebám městské části. Díky tomu zbyly investice i na několik dalších hřišť. Ovšem i nový hotový projekt v naší škole bylo nutno předělat a na pokyn Odboru výstavby a územního plánování ÚMČ Brno-Židenice do něho v roce 2014 přidat velkou retenční nádrž na zachycování dešťových vod v ceně cca jeden milión korun. Jen tato skutečnost zdržela stavbu o jeden rok.

Konečně tedy předělaný projekt mohl zpět na odbory magistrátu Statutárního města Brna. Takřka celou stavbu platí Evropská unie, proto nakládání s dokumentací bylo pod přísným drobnohledem. Ve veřejné soutěži zvítězila firma z Čech. Smluvně zakázku zadala svému subdodavateli a ten konečně v červnu letošního roku, přesně 18. 6. 2015, převzal dvůr i tělocvičnu a udělal z nich staveniště. Cena celého díla byla na jaře 2015 vysoutěžena na více než deset miliónů korun. Do té doby mělo vše očekávaný průběh a všichni se těšili, že se práce rychle rozběhnou. Před stavebníky bylo léto, kdy ve škole skoro nikdo nebyl, nečekaly se žádné komplikace. Podle smluvního harmonogramu měla stavba k dispozici 120 dnů. Jenže, chyba lávky. První týden po předání se nedělo skoro nic. Začaly prázdniny a jedna parta dělníků začala v klidném rytmu kopat okolo zdí budovy, aby připravila odvlhčení stavby. V podobném poklidném tempu hloubili pracovníci základy budoucích sportovních šaten za zdí u ulice Táborská.
Učitelé, kteří přišli v posledním srpnovém týdnu do školy nechtěli věřit vlastním očím. Kde je to hřiště? A tělocvična už je hotová? To byly jejich otázky. Ani jedno ani druhé. A skluz stavby odhadem šest týdnů.

Po dobu stavby od 18. června do 1. října 2015 proběhlo sedm kontrolních dnů. Marně na nich zástupci technického dozoru investora zapisovali do stavebního deníku a psali zápisy z těchto dnů. Marně se projektanti a zástupci obce rozčilovali a poukazovali na nedostatky a zdržení. Stavebníci už také museli opravovat některé nekvalitně provedené části. Navíc údajně stavbu zdržely nejasnosti okolo osudu dvou obrovských lip, starých více než 110 let. Jsou to krásné dominantní stromy, které jsou celkem v dobré kondici, ostatně odborný posudek dendrologa to potvrdil. Každý o nich ví a při stavbě s nimi musí počítat. Ani jednu z lip není třeba kácet.

V současné době má stavba skluz větší než šest týdnů. Spěchá se, „kvaltuje“, stavba má nového stavbyvedoucího. Technický dozor investora je na stavbě každý den. Jenže čas je pryč. Krásné léto, kdy se dalo stavět je za námi a nynější nízké ranní teploty už neumožňují použít běžné technologie, navíc třeba pokládku sportovních povrchů vůbec neumožňují. Problematické je i tvrdnutí a zrání betonů.

Škole zdržení stavby způsobilo velké organizační potíže, které se dotýkají dětí a tím i vašich rodin. Odpolední časy jsou najednou nějak jinak, museli jsme přistoupit k rozvrhové změně. I když bylo jasné, že konec stavby je velmi daleko, firmy oficiálně tvrdily, že vše stihnou. Těmto slibům jsme přestali věřit a pronajali jsme si tělocvičnu Sokola na ulici Slatinské. Děti se musí přesunout pěšky, proto ty dvouhodinovky TV. Nelze necvičit a neplnit náš Školní vzdělávací plán. Třeťáci plavou, pro čtvrťáky a páťáky jsme pronajali halu a chodíme s nimi bruslit. Ostatní děti mají alespoň jednu hodinu týdně v tělocvičně Sokola. Jen na okraj, Sokolům všechna čest, zachovali se skvěle, dostali jsme slevu a zacházejí s námi velmi vlídně. Při hezkém počasí také cvičíme v lesoparku Bílá hora, který je naštěstí blízko.

Škola díky zdržení pocítí docela podstatné finanční ztráty. Některé naúčtujeme stavebníkům, o některé požádáme zřizovatele, některé poneseme sami. Týden cvičení v Sokole je za 4200,- Kč. Cvičit budeme osm až deset týdnů. Tělocvična neexistuje, je to staveniště, týdenní propad nájmů více než 5000,- Kč. Po 15. 10. je nafakturujeme stavebníkům. Stejně tak i meziroční nárůst spotřeby vody a elektrické energie, bylo čerpáno mimo povolená místa připojení. Pracovníci školy, kteří se starali o tělocvičnu pocítí snížení platu, není za co platit. Konečně už topíme, nesmyslně uřezané trubky topení firma opravila. Bylo by toho mnoho, co by se ještě dalo napsat, ale stavbu by to nezrychlilo.

Na tomto místě chci poděkovat za obrovskou trpělivost a pochopení oběma sousedům školy. Jejich zahrady jsou pod kupami hlíny, která tam nemá co dělat, dosti zdevastované. Stavba samozřejmě musí vše uvést do původního stavu, ale příjemné to pro ně zrovna není.
Věřte nám, že současná zoufalá situace nás vůbec netěší, naopak nás hodně štve. Magické datum 15. října se blíží a potom se uvidí. Myslím ovšem, že se uvidí to, co je vidět už nyní. Zpackaná stavba, slušně řečeno.

Snad nejhorší ovšem je, že vše je podle zákona. Vyhrála nejnižší nabídka a basta.

Mgr. Jiří Šebela, ředitel školy